Věž u katedrály sv. Štěpána, Litoměřice

Popsaný stav však vydržel více než 150 let. Až s příchodem Antonína Ludvíka Frinda, jinak zejména vynikajícího církevního historika, na biskupský stolec v Litoměřicích v roce 1879 se daly věci do pohybu. V následujícím roce totiž tento biskup přišel s návrhem vystavět vedle katedrály opravdu důstojnou věž. Pro tyto účely byla v diecézi vyhlášena velká sbírka mezi věřícími, která hned v prvním roce vynesla poměrně značnou sumu asi 40 000 zlatých. Rovněž byl zřízen komitét pro stavbu věže, jehož předsedou se samozřejmě stal biskup Antonín Frind, po jehož skonu v roce 1881 jej nahradil generální vikář a děkan kapituly Jan Řehák, členy pak kanovník-senior Franz Demel, kanovník JosefSeifert, kanovník Josef Böhm, stavební rada Josef Krauschner, litoměřický starosta Karl Gebhardt, zdejší stavitel Franz Sander a biskupský centrální účetní Vinzenz Pleyer. Tento sbor vybral návrh zkušeného vídeňského architekta a vrchního stavebního rady svobodného pána Heinricha von Ferstel (1828–1883), pro něhož to byl jeden z posledních realizovaných projektů. Samotného vedení stavby v Litoměřicích se pak ujal uvedený zdejší stavitel Franz Sander.

Heinrich von Ferstel

Biskup Antonín Ludvík Frind

Ferstelůvpůvodní rozpočet byl vypracován na 37 063 zlatých, z čehož by přibližně dvě třetiny pokryly náklady na zednické práce, zbytek byl určen zejména pro kameníky. Na tento odhad by výše zmíněná sbírka věřících stačila, avšak náklady se později ukázaly značně vyšší. Se samotnou stavbou se začalo v roce 1881, a to na místě mezi katedrálou a původní barokní dřevěnou zvonicí, která měla samozřejmě v průběhu celé stavby dále fungovat.

Již 28. října 1881 však biskup Antonín Frind, duchovní otec celé stavby věže, zemřel, což znamenalo dočasné přerušení práce na stavbě. V létě 1882 se novým biskupem stal Emanuel Jan Křtitel Schöbel, který vzhledem k nedostatku financí požádal architekta Ferstela o nový lacinější projekt. Podle něj se opět začalo stavět až v roce 1883.

Sanderův „nouzový“ plán na zastřešení věže (SOkA Litoměřice se sídlem v Lovosicích, Archiv města Litoměřice, Věž na Dómě)

Původní Ferstelův návrh podoby věže

Stavba pokračovala poměrně pomalým tempem. V roce 1886 již byla věž z velké části hotova – tyčila se 42 metrů do výšky nad Dómským náměstím v hrubé stavbě, bylo hotovo patro pro věžní hodiny a zejména pro zavěšení zvonů. Chybělo „pouze“ zastřešení, některé záležitosti v interiéru věže, propojovací můstek směrem ke katedrále a vnější výzdoba. Proto vyzval biskup Schöbel v následujícím roce své diecézany k další sbírce na stavbu věže. Stavitel Sander, kterému po smrti architekta Ferstela v roce 1883 připadla hlavní starost o výstavbu věže, přišel dokonce s „finančně nepříliš náročným projektem dostavby“, který spočíval v osazení jednoduché stanové střechy a omezené vnější výzdobě.

Dopis architekta Ferstela biskupu Schöbelovi, 1883 (SOkA Litoměřice se sídlem v Lovosicích, Archiv města Litoměřice, Věž na Dómě)

Nouzové řešení se nakonec uplatnit nemuselo a věž byla nakonec již v roce 1887 zastřešena a na její vrcholek byl v neděli 1. října 1887 vztyčen předtím biskupem Schöbelem posvěcený kříž, do něhož byl umístěn následující pamětní záznam (originál byl ve třech vyhotoveních – latinském, německém a českém):

V roku 10. panování Jeho Svatosti papeže Lva XIII.
v 39. roku vlády Jeho cís. král. apoštol. Veličenstva Františka Josefa I.
roku 5. biskupského úřadování Emanuele Jana,
za děkana stoliční kapitoly Jana Nep. Řeháka s kanovníky
Františkem Demelem seniorem,
Josefem Seifertem poenitentiarem,
Františkem Krajským Ceynovským,
Ferdinandem Michlem theologem a
Josefem Boehmem Koenigseggským II.,
když království české spravoval c. kr. místodržitel Alfred svobodný pán Kraus
a litoměřický okres politický řídil c. kr. okresní hejtman a místodržitelský rada Josef Pirkl
a starostou města Litoměřic byl Karel Gebhard,
léta Páně 1887 dne 1. října byl tento kříž biskupem Emanuelem Janem slavně posvěcen a na makovici věže vztýčen.
Novou věž, důstojnou chrámu stoličného stavěti na místě vetché dřevěné, nízké zvonice předsevzal biskup Antonín Ludvík, a dostalo se mu od důstojného duchovenstva, od velectěných patronů i jiných příznivců, jakož i od zbožných věřících tak veliké pomoci na penězích, že by se byl jal stavěti věž, kdyby byl neodešel předčasnou smrtí.
Jeho nástupce na stolici biskupské pokládal sobě za povinnosť, ku stavbě přikročiti a dá-li Bůh, dovésti ji ku konci. Dílo to odevzdal litoměřickému staviteli Fr. Sandrovi; týž začav práci v 1883 řídil se podle nákresu, jejž zhotovil c. kr. vrchní rada stavitelský Jindřich svobodný pán Ferstel; stavba provedena jest až ke krytbě, příštím rokem bohdá věž bude dostavěna; k tomu dopřej, Bože, zdaru a chraň i dále všeho pádu.
Další pamětní záznam byl již pouze německý a obsahoval jména lidí, kteří se podíleli na samotné stavbě:
Tato věž byla započata v roce 1680, v té době byly ale pouze vystavěny základy. Roku 1881 byla za pana biskupa dr. Antonína Ludvíka Frinda stavba věže znovu zahájena, ale po krátké době kvůli smrti biskupa byla znovu přerušena.
Teprve roku 1883 byla za biskupa dr. Emanuela Schöbela stavba věže obnovena a roku 1887 dovedena až k osazení kříže (v neděli 1. října 1887).
Stavební komitét se sestával z pánů:
představený: dr. Jan Řehák, dómský děkan, generální vikář
Franz Demel, kanovník senior, konzistoriální rada
Josef Seifert, kancléř, konzistoriální rada
Josef Böhm, dómský kapitulář, konzistoriální rada
Josef Kraušner, c.k. stavební rada jako technický poradce a revizor stavebního účetnictví
Karl Gebhardt, starosta Litoměřic
Franz Sander, stavitel
Vinzenz Pleyer, biskupský hlavní účetní a dómský správce
Vnější podoba věže je vytvořena s některými zjednodušeními podle plánů c.k. vrchního stavebního rady Heinricha svob. pána von Ferstel ve Vídni.
Vedení prací a postavení celé stavby bylo svěřeno inženýrovi a městskému staviteli Franzi Sanderovi z Litoměřic, kterému byli jako kreslíři nápomocni jeho bratr Heinrich Sander z Litoměřic a Anton Czeke z Pohořan.
Střešní konstrukce je navržena od stavitele Franze Sandera s drobnou modifikací od stavebního rady Kraušnera.
Kamenickou a tesařskou práci vedl především stavitel Franz Sander. Stavebním polírem byl Friedrich Umlauf z Michalovic, tesařským polírem Johann Gaudernak z Liběšic.
Kovářské práce dodal Johann Knobloch z Litoměřic, zámečnické práce Wilhelm Hannausch v Litoměřicích.
Měděné pokrytí střechy bylo vyhotoveno od Franze Brunnera z Litoměřic.
Měděný kříž a jeho pozlacení je od Brixe a Anderse, c.k. zlatnických fabrikantů ve Vídni.
Bleskosvod je podle návodu a pod vedením pana kanovníka Josefa Böhma vyhotoven od Franze Brunnera.
Cihly a vápno dodala litoměřická akciová cihelna.
Pískovec byl dovezen od Dolního Žlebu a Schöny na Labi.

Hrobka rodiny stavitele Sandera

Jako jistou kuriozitu zde musíme zmínit výzdobu hrobu stavitele věže litoměřické katedrály Franze Sandera. Tento objekt se stal totiž jeho nejvýznamnějším stavebním počinem, na nějž byl proto obzvláště hrdý. V německé formě „Erbauer des Domthurmes“ (Stavitel dómské věže) si toto své životní dílo nechal zvěčnit na desce rodinné hrobky, jejíž vrcholek nechal – zřejmě podle svého návrhu – zakončit jakousi maketou vrcholku věže.

Expozice 3

Hrobka rodiny stavitele Sandera

Provozní doba

Adresa: